Náš maraton začal v sobotu- 7. 6. 2015- v 6 hodin ráno, kdy jsme se rozjeli vstříc Brnu na krajskou soutěž družstev mužů a žen. Jako už tradičně, příjeli jsme na místo konání skoro džíve než pořadatelé. Nějak jsme se zabydleli na tribunách sportovního areálu VUT v Brně.
Již atmosféra slavnostního nástupu mě učarovala. Všichni poslouchali povelům velitele soutěže a správně prováděli veškeré úkony. I při povelu pohov se nikdo nebavil (tak, jak to má správně být).
Každá kategorie měla jiný harmonogram- na disciplínách jsme se střídali, běhali jsme tedy současně a ušetřil se čas. Prvně jsme šly běhat disciplínu 100 metrů s překážkami. O vteřinu jsme skončily druhé a bylo to slušně rozběhnuté. Nastoupily jsme na požární útoky. Královskou disciplínu. Zde jsme nebyly až tak moc dobré. I přes jasné pokyny v OZ (organizačním zabezpečení) jiným týmům povolili závodit se sportovně upravenými požárními stroji. Ty rychleji tlačí vodu a tak se zkracuje čas. My jsme přijely na závody s nesportovně upraveným strojem a to šlo poznat na výsledku prvního pokusu. Na druhý už nám kluci z Bořitova, kteří reprezentovali okres Blansko, půjčili stroj a výsledek byl lepší. Ikdyž jejich stroj nebyl sportovně upravený, byl lepší, než náš a tak byl druhý pokus o 3 vteřiny lepší. Navíc jsme neměli moc příležitostí trénovat na nástřikové terče, které se musí naplnit 10-ti litry vody. Na požárním útoku jsme obsadily 3. místo s časem 31:XX. Po skončení i této disciplíny jsme chvíli čekaly a souběžně s muži jsme běhaly štafetu 4×100 metrů. Zde se nám taky zadařilo a skončiyi jsme na 2. místě s časem 68:XX.
Společně s námi jel Okres Blansko reprentovat mužský tým z Bořitova. Těm se taky vedlo dobře a v konečném umístění skončili o stupínek výše než my. 2. místo jim zaslouženě patří.
Na krajském kole se nám hodně dařilo. Společně s týmem z Dražovic jsme měly stejný součet míst, a to 7. Jelikož o konečném umístění rozhodovala disciplína požární útok, Dražovice jsme porazit nedokázaly. Z Brna jsme odjížděly s krásným pocitem ve svých srdcích, že jsme závodily fér, s bronzovými medailemi na krku a velkými poháry v rukou. A navíc, kolik lidí se může pochlubit, že běhalo po modrém tartanu?? My už ano!
Po náročné sobotě jsme odpadli a já usla skoro hned, jak jsem dorazila domů a lehla si na pohovku. Jenže jsme museli nabrat síly na další den.
Neděle patřila Velké ceně Blanenska, a to 3. kolu, které se konalo v Bořitově. Den byl strašně dlouhý a velké teplo nám stěžovalo výkony. V kategorii mužů vyběhli naši muži se startovním číslem 6. Po přípravě na základně se přesunuli za startovní čáru a na výstřel rozběhli svůj pokus. S výsledným časem 18:86 si odvezli z Bořitova pár bodů do výsledkové tabulky VCB 2015. Než jsme odstartovaly my, ženy, muselo odběhnout celé stratovní pole mužů složené z 35 různých týmů. Teplo bylo úmorné a naše černé dresy s dlouhými rukávy tomu moc nepomáhaly. Po 4 minutách plných strachu jsme si i my odbyly svůj pokus. Náš čas se předvést. A pokus se nám povedl. S výsledným časem 17:85 jsme si stouply na nejnižší stupínek „bedny“ a odvezly si znovu bronzové medaile a výborný pocit z nejlepšího času v této sestavě. Nyní zápolíme s Těchovem o 4. místo ve výsledkové tabulce VC Blanenska.
Pokud můžu zhodnotit víkend, dalo by se na něj použít i několik názvů. Víkend rekordů (a kuriozit), bronzový šampioni, náročný víkend. Zkrátka, tohle byl snad nejnáročnější víkend zatím a hodně se nám vše podařilo. Doufám, že se nám bue dařit podobně dál. Určitě neváhejte a koukněte se do fotogalerie a prožít s námi alespoň touto cestou dění na obou soutěžích. Za kolektiv žen SDH Ostrov u Macochy, JÁ Ája. 😀 😀